Všechno o čem dokážete snít, můžete mít!

Květen 2013

Like a stars - báseň

17. května 2013 v 18:18 | Fearnie |  Jednorázovky
Je tady krátká básnička o hvězdách, přímo miluju tyto obrázky:

Temné místo, hluboký les,
vlci vyjí zvučné tony do nebes.
Úplněk se houpe na obloze,
hvězdy v čele s Velkým vozem,
do války táhnou,
po své svobodě bezmezně prahnou.


Facebookovská stránka

14. května 2013 v 18:45 | Fearnie |  Tajemné články!
Dnes pro vás mám takovou otázku. mám si založit stránku na fb? Byli byste tam a sledovali novinky? :))

Recenze - Kacíř a čarodějka

12. května 2013 v 13:31 | Fearnie |  Recenze
Autorka: Philippa Gregory
Originál: Changeling
Série: The Order of Darkness (#1)
Přeložila: Jana Pacnerová
České vydání: 272 stran, hardback
Nakladatelství: Fortuna libri, 2012

Klášterní novic Luca Vero je na rozkaz tajemného cizince uprostřed noci zburcován a odvlečen ze své cely. Cizinec jej nejprve obviní z kacířství, aby mu nahnal strach a pak jej vyšle na dlouhou cestu Evropou, kde má Luca, mimořádně nadaný mladík, hledat stopy Ďábla a vykonávat soud nad zběhlými křesťany. Lukova první cesta vede do kláštera Lucretili, kde se setkává s mladičkou abatyší Isoldou, jež se právě ocitla v nesnázích: V klášteře je proti své vůli - poslal ji sem bratr, aby se mohl zmocnit jejího dědictví a navíc jeptišky začaly trpět podivnými vizemi, chodily ve spánku a na těle se jim objevily krvácející rány. Isolda je obviněna, že je očarovala temnou magií a má být upálena jako čarodějnice. Luca ale hledá pravého viníka… Hrdinové tohoto příběhu čelí nejtemnějším hrůzám středověku - černé magii, vlkodlakovi i šílenství. Na cestě však nacházejí také pravdu, přátelství a dokonce lásku.


O této knize jsem už slyšela, ale nepřikládala jsem jí moc pozornosti. Jednoho dne jsem ji objevila v knihovně. A už po cestě domů se do ní začetla, zamilovala. Ta obálka je prostě dokonalá.♥

Luka. Tohle je na první pohled moc hezký kluk. Mimo to je i hrozně hodný a spravedlivý.

Isolda. Tak tu jsem si moc neoblíbila, byla taková moc upjatá..

Isqarah - Ta ušla, bez ní by byla Isolda naprosto ztracená.

Freize- toho jsem si oblíbila spíše na konci. Je moc fajn, vtipný a sebevědomý.

Kniha je fakt dokonalá. Má děj, akci i lásku. Trochu mě zklamal ten ,,vlkodlak". A nelíbí se mi na té době, že všichni hodně věřili v boha a kdo třeba ne, hned byl kacíř. Mohli vás usvědčit z čarodějnictví a přitom měli minimum důkazů...

Nakonec ale vše dopadlo tak, jak mělo. I když mě hodně zklamala jedna postava, do které bych to neřekla. Druhý díl u nás vychází v červnu a nejde popsat, jak moc se těším! :))

Dávám 4,5 bodů / 5 bodů.

ATIWU - 1.kapitola

10. května 2013 v 19:01 | Fearnie
Je tady první kapitola, ať se líbí. :)


,,Mami, prosím tě, už toho nechej! Věděla jsi, že chci odjet. Přece jsi mi půlku zaplatila a já tam vážně chci jet. Maturitu mám a teď se chci posunout zase dál," řekla jsem a usmála se na matku. Jenže ta, jakoby na všechny naše dlouhé rozhovory o tomhle zapomněla. Ale musela jsem uznat, že se kvůli mně držela dobře!
,,Já vím, Katy, ale budeš mi chybět!" namítla na svou obranu.
,,Vždyť ty mě taky!" řekla jsem a dlouze ji obejmula. Poté mě, díkybohu, pustila a já se vydala vstříc obrovskému letadlu. Nedovolila jsem si, otočit se. Nejspíše bych to vzdala a rozutíkala se z letiště pryč. Tohle jsem dopustit nemohla, ne ve svůj šťastný den.

Po celonočním letu se konečně v letadle rozsvítila kontrolka: Odpoutejte se, prosím. Popadla jsem svou příruční tašku a velký kufr. Malými kroky jsem kráčela z letiště pryč. Tak, jsem tady. Jenže.. kam půjdu? Rozhlédla jsem se a kolem mě spousta domů, domků, obchodů, restaurací. Až jsem konečně došla tam, kde jsem chtěla. Hotel Bandeirantes! Můj prozatimní domov pro příštích několik měsíců. Ale kdoví, třeba i pár let. Snad to matka rozdýchá.

Crrr..Ale nee. Budík? V letadle jsem se neprospala a ani v téhle přehnaně měkké posteli jsem to nestihla dohnat. Neochotně jsem vstala, upravila se a zamkla dveře pokoje. Vykročila jsem do ulice pravou nohou. Rozhlédla jsem se. Vypadalo to tady jinak než včera v noci. Zdálo se mi to, nebo zde bylo o hodně méně lidí? Včera v noci jakoby to tu žilo. Každý se bavil, hrála hlasitá hudba. Teď? Nic. Jen pár pouličních trhovců se snažilo něco málo ze svého stánku prodat. Nad tímto jsem se musela lehce pousmát. Ale potom jsem si vzpomněla, co mám za úkol. Kráčela jsem kolem všech těch domů, až jsem došla k tomu, ke kterému jsem chtěla. Zaklepala jsem a konečně mi otevřela TA žena. Na sobě měla hrozně elegantní oblečení a veliké sluneční brýle. To byl trochu paradox, vzhledem k tomu, že se zrovna obloha zatáhla.
,, Olá, souMaria!" pronesla žena a natáhla ke mně neochotně ruku. Potřásla jsem s ní a na její předchozí pozdrav pouze přikývla hlavou. Zavedla mě do obrovského, moderně vybaveného pokoje a já uviděla svou práci. Na zemi seděla, asi sedmiletá, holčička a hrála si s moderně obléknutou barbínou. ,, Oi," pozdravila jsem ji, jejím rodným jazykem. Nepatrně zvedla hlavu, ale nevypadalo to, že by vůbec zaregistrovala, že jsem přišla do místnosti.
Žena, která se mimochodem jmenovala Maria, se se mnou rozloučila, řekla něco v tom stylu, že přijde ve dvě odpoledne a poté se za ní dveře s cvaknutím zavřely.

Celý den jsem se snažila s malou Ritou vyjít, jak nejlépe to jen šlo. Nechtěla spolupracovat. Byla celkem dost arogantní, hádejte, po kom to asi měla? Oběda snědla snad ani ne polovinu. Doufala jsem, že ,,někde" nepochytila slovo dieta. S barbínou jsme si hrály jen na oko. Protože, i když jsem ji prosila sebe více, nechtěla mi ji půjčit. Je otrava všude tahat česko - portugalský slovník, ale moje chyba. Nevěnovala jsem tomuto jazyku tolik, kolik jsem asi měla. Ještě, že jsem z něj nematurovala. To by byl můj konec. A snad do konce života bych měla odepřen přístup do této země. Ale co, tato práce - au pair - byla jen dočasná. Dokud si nenajdu něco lepšího.

Na oběd jsem se stavila v malé, příjemné restauraci. Dala jsem si obyčejné nudle s masem. Místní speciality jsem zatím riskovat nechtěla, ale to příjde…
I hned jsem se stavila do malého obchůdku, který byl vedle restaurace. Trochu jsem se pozastavila nad názvem - Prateleira , což vlastně znamená polička. Zajímavé. Vkročila jsem tam a hned to pochopila. Veškeré zboží leželo na takových ,,poličkách", které byly rozmístěné všude po obchodě. Nejspíše bych ten obchod pojmenovala stejně.
Rozhlédla jsem se a vydala se pro ovoce. Celkem mě zamrzelo, že zde nemají mé nejoblíbenější - jablka. A tak jsem si dala do košíku pomeranče a jahody. Otočila jsem se, ale do někoho jsem vrazila a celý můj košík ležel na zemi. Předemnou stál muž a držel se za čelo. Rychle jsem ve slovníku hledala frázi : ,,Omlouvám se, moje chyba.
Zapomněla jsem i tuhle lehkou větu? Možná by mě omluvilo, kdybych řekla, že měl naprosto dokonale modré oči? ,, Desculpe,eu não fiz." řekla jsem, ale on se na mě zaraženě díval.
,,Promiňte, nerozumím vám," řekl trochu smutným hlasem. Ale jeho barva hlasu mě hladila ještě chvíli poté. ,,Mluvíte česky?" bylo první co mě napadlo. Ano, nic lepšího. Jemu nezbývalo nic jiného než zaraženě přikývnout. V tom se podíval na hodinky a jeho výraz se rázem změnil. Zvedl můj košík ze země, dal mi ho do rukou a řekl: ,,Omlouvám se. Musím jít." Krátce na mě pohlédl a rozutíkal se z obchodu pryč. Zmateně jsem se za ním dívala. To bylo vše? Tss, trocha vychování by neuškodila. Zamrzelo mě, že jsme nevedli delší debatu. I za ten jeden den mi čeština šíleně chyběla.

Utahaná jsem přišla do svého hotelového pokoje a padla na postel. Převlékla jsem se do pohodlných, možná trochu krátkých šatů. Vyšla jsem na balkon a najednou mě zarazilo, jak najednou svítí slunce! Namazala jsem se opalovacím krémem a seděla tam asi hodinu. Bylo to fajn. Zvlášť s pěkně čerstvým pomerančem.

Asi v devět hodin jsem vyčerpaná padla do nádherně ustlané postele. Zřejmě přišla pokojská a ustlala mi, ne že bych to neuměla. Ale ona dokázala i z peřin a dek udělat hotové mistrovské dílo.
Na stolek mi dala flašku šampaňského a jednu broušenou skleničku. Ale tento nápoj jsem dnes oželela, zítra bych nevstala vůbec.
Naposledy jsem se zastavila na úžasném balkoně. Můj výhled za ty peníze stál, mohla bych navždy bydlet jen na tom balkoně. Předemnou se zrcadlila bledě modrá, slaná voda a písčitá pláž. Podél ní poskytovalo stín něco málo palem. A o kousek dál se v obzoru skláněla hora a na ní to, proč jsem tady vlastně chtěla jet. Socha Ježíše Krista Spasitele. Meu Deus! Tohle byla vážně krása. Byla jsem moc šťastná, že jsem si nakonec našetřila potřebnou polovinu pěnez a hlavně - že jsem se tady přinutila odjet. Tohle je má vysněná země - Brazilie. A moje milované městečko, zkrátka láska na první pohled. Rio de Janeiro...

Knižní chvilky 2

8. května 2013 v 9:14 | Fearnie |  Knižní chvilky
Jsou tady další knižní chvilky, momentálně čtu Annu Kareninu:
Kosmetika je tam proto, že půjdu na jednu akci a ještě jsem se nestihla namalovat.:D Knížka je zajímavá, ale příjde mi možná trochu složitá a písmo je hustě na sobě:
A tady vidíte kde zrovna jsem, asi v jedné třetině. :) Do pátku, max. do soboty, bych to chtěla přečíst.

Dneska už asi žádný článek nebude, jak jsem psala du na jednu akci, protože před 68 lety skončila 2. světová válka v Evropě! :)) No a odpoledne jdu na cvičák s pejskem. ;):D
Ale zítra čekejte 1.kapitolu And then I woke up. Anotace

Recenze - Matematika 6-9

7. května 2013 v 18:35 | Fearnie |  Recenze
Autor/ka:Jaroslav Eisler
EAN:9788025314111
ISBN:978-80-253-1411-1
Rozměry v mm:144x205
Počet stran:
184


Za tento recenzní výtisk bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment.

Tuto knihu jsem si vybrala, protože jedny takové tabulky máme ve škole, ale v čevrnu je budeme muset vracet a vždy se to hodí mít doma. :)

Kniha je rozdělena do tří částí : Algebra, Geometrie a cvičení.

V Algebře najdete spoustu věcí - od dělení dvojciferným číslem, přes zlomky až po goniometrické funkce.

Geometrie obsahuje jak útvary - trojúhelník, čtverec, tak i prostorové tělesa - kvádr, krychle.

A na konci jsou příklady na procičování a úplně vzadu jsou i výsledky.

Kniha se mi moc líbila a myslím, že ji ještě hodně využiju. Ještě jednou děkuji. :)

Dávám jí 4 body / 5 bodů.

Věčný útěk - anotace

6. května 2013 v 19:11 | Fearnie
Dlouho jsem přemýšlela, jestli tady mám tady anotaci, ale i samotnou povídku. Nakonec jsem se rozhodla pro, ať se vám líbí...


V tomto příběhu je popsán život Marii, z malé vesničky a Liberce. Její rodinu převezli do koncentračního tábora Osvětimi. Zdá se, že Marie se o sebe dokáže postarat a najde si tam i kamaráda. Ale bohužel ne všichni mají takové štěstí jako ona..

Návštěvnost 29.4. 2013 - 5.5. 2013

6. května 2013 v 17:40 | Fearnie |  Tajemné články!
Pondeli: 23 - dankee!!!:D
Utery: 13
Streda: 12
Ctvrtek: 9
Patek: 5
Sobota: 14
Nedele: 11

Celkem: 87 - děkuji, snad se to bude jenom zlepšovat:)

On my wishlist (3)

5. května 2013 v 11:25 | Fearnie |  On my wishlist
Meme z dílny Book Chick City.
-Cílem je každou SOBOTU zveřejnit knihy,které bychom si chtěli pořídit.Mohou to být novější,starší i knihy,které ještě nevyšly. :)

1) Dech

2) Jsem roztříštěna


Tyhle knihy bych si chtěla pořídit, nebo alespoň přečíst. Četli jste? Co na ně říkáte?

Recenze - Převlečené krabičky od zápalek

4. května 2013 v 18:35 | Fearnie |  Recenze
Je tady recenze na knížku, kterou mi jako recenzní výtisk poslalo nakladatelství Metafora. Tímto bych chtěla poděkovat.

Koupit si ji můžete zde


Knížka obsahuje spousty nápadů a návodů z krabiček od zápalek. Je to rozhodně super pro maminky s dětmi. Můžete si vyrobit panenku, kamion, draka.

Líbí se mi hodně nápadůa na zabití času to určitě bude fajn. Nebo třeba jako dárek pro někoho.

Osobně jsem ještě nic z toho nevyráběla, ale určitě zkusím. Nejvíce se mi tam asi líbí Santa Claus.

Knížka je napsané pěkně. Návody pochopí snad každý a vše je doplněno obrázky. Dávám jí 4 body/5 bodů.

A teď mimo, menší update:
- dočítám Kacíř a čarodějka - příští týden bude recenze
- začnu číst recenzák Annu Kareninu, jsem fakt zvědavá
- a co se mé tvorby týče, tak chystám 1.kapitolu ATIWU. Anotaci si můžete přečíst zde.