Všechno o čem dokážete snít, můžete mít!

Lišky z Deley - 5.kapitola

16. listopadu 2013 v 10:47 | Fearnie
Ano, po dlouhé době je zde další kapitola!:D Yasemin? Pro tebe!:3


Opatrně lišku položila na zem a poodstoupila. A najednou, ani nestačila mrknout, před ní stál opět Thomas. Vypadalo to, že je nervozní a jemně se pousmál. ,,Tak?" zeptal se…
,,No, tohle by mě rozhodně nenapadlo!" přiznala Carol a oba se upřímně zasmáli. Thomas si sedl vedle ní a společně sledovali hvězdy…

Carol se ráno probudila, ale jen co otevřela oči, ihned se zlekla. ,,Co to má znamenat!" křičela. Opět byla v kleci nad vesnicí! ,,Takhle se mnou zacházet nemůžete!" V tom se pod klecí objevil náčelník a nějací dva domorodci drželi Thomase pevně za paže. Carol se dívala na každého z nich, vůbec tomu nerozuměla.
,,Thomasi? Co se to děje?" křikla dolů. Ale Thomas se podíval na náčelníka a sklopil hlavu, na Carol ani nepohlédl. Zaraženě se podívala na všechny lidi, co se najednou objevili pod klecí. Byla tam snad celá vesnice. Dokonce si všimla i malé lišky, která stála o kousek dál.
,,Asi jsi to nepochopila správně! Tohle je Aro, nemůžeš mu říkat jeho bývalým jménem, Cynthio! A… myslím, že jsem ti to řekl jasně." Díval se jí náčelník přímo do očí. Potom se otočil na ostatní vesničany a pokračoval: ,,Tahle dívka se se mnou spojila a teď… Chce oponovat!" Jakmile to Thomas slyšel, vykřikl: ,,Cože???? Spojila????" Chtěl se mužům vysmeknout, ale jejich sevření bylo příliš silné. A tak dopadl na kolena dolů a poraženě sklopil hlavu. ,,Já jinak nemohla…" zašeptala Carol a dívala se na něj s nadějí, že jí věnuje alespoň krátký pohled.
,,A víte, co provedl on?" pokračoval náčelník a prstem mířil přímo na Thomase. ,,Ukázal jí, co jsme zač!" Mezi obyvateli vesnice se ozýval šum a začali se nervozně rozhlížet. ,,Jak jsi mohl, Aro? Zrovna tobě jsem tady důvěřoval a ty mi takhle vrazíš kudlu do zad! Ale víš co? To já ti oplatím podobným způsobem! Trest číslo pět!" vykřikl náčelník hlasitěji, než bylo nutné. Malou mýtinkou se ozývala ozvěna: ,,Pět, pět, pět…."
Vesničané vykřikli, jakoby byli jeden člověk. Carol se nervozně dívala po všech. ,,Co je trest číslo pět?"
,,Myslím, že to, moje nevěsto, vědět nechceš. No, však sama uvidíš, do čeho jsi ho dostala," zasmál se náčelník a dal povel dvěma mužům, aby vykonali to, co před chvílí poručil….

Celé dopoledne až do obědě musela Carol zůstat v kleci. Prý jako ,,malý, maličký" trest. Chvíli po poledni přišla dívka a sundala Carol dolů.
,,Kde je Thomas?" začala se rozhlížet, jen co stála pevně nohama na zemi ,,Náčelník řekl, že tě k němu mám dovést, ale… nesmíš nic udělat. Trest ještě není úplný," řekla potichu dívka. Asi nebyla moc nadšená, že zrovna ona tohle dostala za úkol.



Došli k vysokému stožáru. Thomas tam byl za ruce pověšený, bez trička. Carol šla pomalu blíže, ale jakmile ho uviděla, rozběhla se k němu. Obešla ho, ale on ani nezvedl hlavu. Uviděla, že na zádech má asi deset ran holí, tekla mu z otevřených ran krev, ale nikoho nenapadlo, pomoct mu.
,,Thomasi, jsem tady, jak ti můžu pomoct?" zeptala se Carol. Ale on se ani nepohnul, bylo jí ho tak líto. Vzala mu obličej do rukou a Thomas pomalu otevřel oči. ,, Jestli mi chceš pomoct, nechej mě na pokoji." ,,Cože?" Carol tomu vůbec nerozuměla. ,,Odejdi pryč!" zvýšil Thomas hlas, ale hned na to se rozkašlal.
,,Musíme mu přece pomoct, copak ti ho není líto?" řekla Carol dívce, která ji sem přivedla. Ta ale jen sklopila hlavu.
,,Cynthio, lásko, přišla ses podívat na show?" řekl náčelník, který zrovna přišel, opět v doprovodu svých bodyguardů. Carol sebou trhla jen, co uslyšela jeho hlas.
,,Co to znamená?" zeptala se opatrně. ,,To znamená, že teď uvidíš, jak bude pykat za to, že mě zradil . Za to, že chtěl ať utečeš. Měl plán! Věděla jsi o tom? Věděl jak tě dostat pryč a sám by se pro to obětoval!" řekl náčelník. ,,Co? Proč bys to dělal?" zeptala se Carol a dívala se na Thomase.
,,Protože…. Mi na tobě záleží….Ukázala jsi mi, co je to naděje, děkuju," řekl Thomas, který k tomu musel nabrat všechny síly, které mu zbyly. Potom vyčerpaně sklopil hlavu…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yasemin Other Van de Notte Yasemin Other Van de Notte | E-mail | Web | 17. listopadu 2013 v 19:58 | Reagovat

Jú, ďakujem za venovanie pre mňa :*
Je to geniálna kapitola, a ten koniec vážne super :D Teraz pohni s ďalšou, lebo túto poviedku mám naozaj rada :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama